Utkání s kunčickým Komaxem začalo velmi svižně. Jak my, tak i hostující tým jsme začali špíl taktikou aktivní hry po celém hřišti a tak se bylo v 1. půli na co koukat. Ve 3. jsme však během 20 vteřin dvakrát inkasovali a rázem to bylo 0:2. Pak však 5. prošel celým hřištěm Hans a namazal Helstrémovi, který se nemýlil – 1:2. Za minutu na to Lipázovu jedovku tečoval před svým gólošem jejich obránce a v 6. bylo srovnáno na 2:2. V 7. hrubice v naší obraně a opět prohráváme – 2:3. Pak zaúřadoval Bříza a během minuty v 8. a 9. otočil skóre poprvé v náš prospěch (a bohužel i naposledy) – 4:3. Velmi dobře hrající KOMAX však k naší nelibosti v 11. a 12. dvěma góly opět zvrátil skóre ve svůj prospěch. Přestože v dalších osmi minutách branka nepadla, bylo se na co dívat. Divácky atraktivní hra nahoru dolů pokračovala až do konce poločasu.
Nu, a co říct k tomu druhému. Přestože snaha našich hráčů byla nezměrná, jejich síly byly utuchající. Hosty jsme se snažili zatlačit do obrany, ze které však podnikali rychlé a hlavně nebezpečné brejky. Snažili jsme se stále o aktivní hru, ale hned v 25. jsme inkasovali na 4:6. Pak jsme kunčické plejery zatlačili do defenzívy, ale žádná z našich šancí ke gólu nevedla. A když Gogo netrefil pravačkou zcela prázdnou kasu soupeře, bylo rozhodnuto o našem dnešním osudu. V 33. a 35. hosté potrestali naši nedůslednost při bránění a odskočili na konečných 4:8.
Vysoké tempo z 1. půle jsme nevydrželi a hosté si "v poklidu" ve druhé půli vedení pohlídali. Máme v současné době dost zraněných a tak vypomáhali i hráči v áčku stabilně nehrající. Přesto musím všem našim plejerům poděkovat za obrovskou snahu a vůli. I když jsme prohráli v letošní sezóně i větším rozdílem, hosté z Kunčic spolu se "sousedními" Agromeli byli zatím nejsilnějším soupeřem. Nedá se nic dělat, musíme holt urvat bodu na béčku Tanga.
Roman Šimeček

      Před špílem jsme si řekli, že nebudeme vyčkávat jako proti Třinci či Hradci Králové, ale zkusíme hrát aktivně hned od začátku. Během první minuty jsme pak měli 2 příležitosti otevřít skóre. Ale z prvního brejku na začátku 2. po nedorozumění obránce Březiny s gólmanem Čepem jsme najednou prohrávali 1:0. Pak se v 6. opět z brejku prosadil pěkně středem jejich útočník a tekli jsme 2:0. Inkasovaný druhý gól nás nijak nerozhodil, naopak jsme se začali prosazovat i před soupeřovou kasou, ale ke gólu to nevedlo. V 1. půli jsme nehráli špatně ale na vstřelení první branky mimo Brno to nestačilo.
Do druhé půle jsme se hecli a s vědomím, že 2:0 není nijak velká ztráta, zkusíme utkání zvrátit. Zvláště když havířovští nás nijak výrazně nepřehrávali. Chtěli jsme co nejdříve snížit na 2:1. Místo toho jsme však inkasovali v 22. na 3:0. A aby tomu nebylo dost, již v čase 23’11 jsme měli 5 faulů!!! Což bude asi náš rekord – získat za první tři minuty 5 faulů…. Ani přes tento nepříznivý vývoj jsme nepřestávali makat a po pěkné akci Igora Bílovského, Radka Hölla a skórujícího Radka Šimečka jsme snížili na 3:1. Od dalších branek zachránil soupeře jejich brankář, který vychytal nespočet našich akcí. Domácí jsme naopak do gólovek téměř nepouštěli a co přes obránce prošlo, vychytal Radim Čep. Klíčový zlom utkání nastal po našem závaru v brankovišti domácích, kdy jsme jejich ležícího gólmana z bezprostřední blízkosti na čtyřikrát nepřekonali. Z následně začínajícího brejku rozhodčí pískli náš 6 faul. 12m kop Radim Čep bravurně vytáhl na roh. Po té jsme snížili na 3:2 Kopřivou. Asi dvě minuty před koncem se nám Radkem Höllem podařilo vyrovnat. A 22 vteřin před koncem jsme, myslím, zaslouženě vstřelili Březina vítězný gól.
Všichni naši hráči podali nadprůměrné výkony a obě čtyřky vydrželi jezdit po place celý zápas až do hektického konce. Skvělou formu je však potřeba ještě potvrdit v posledních dvou důležitých utkáních, kdy již ve středu hrajeme doma s kunčickým Komaxem (od 20:00 v Bohunicích) a v pátek pak na Vodove s béčkem Tanga.
Roman Šimeček

      Proti vedoucímu celku soutěže jsme nastoupili bez zjevného respektu a s pozornou obrannou taktikou, která nám vycházela do prvního inkasovaného gólu v 6. minutě. Hned vzápětí jsme dostali branku po nedůrazném řešení zapeklité situace v našem vápně, kdy míč se kutálel po čáře a několikrát se od tyče odrazil zpět k soupeři. A když jsme za další čtyři minuty dostali třetí gól na 3:0, bylo o utkání rozhodnuto.
Do druhé půle jsme vstoupili velmi aktivním pojetím a během prvních tří minut jsme čtyřikrát "šli" tři na jednoho nebo tři na dva. Během šesti minut jsme si vytvořili několik brankových příležitostí a dostali do dvou jasných tutovek. Bohužel jsme je neproměnili a soupeř nás v 26. minutě potrestal efektivitou v zakončení, když proměnil ve druhé půli první přečíslení tří na jednoho. Královéhradečtí si už pak náskok pohlídali. My jsme dostali ještě do pár ojedinělých šancí ale jejich proměňování je na bodu mrazu.
Přestože jsme nejeli do Hradce odevzdaně, výsledek hovoří za vše. Salamandr nehrál nijak oslnivě, jak bych na vedoucí celek čekal, ale na nás to stačilo. Škoda neproměněných šancí z úvodu druhé půle. Mohli jsme utkání alespoň zdramatizovat, ale když nedáme gól, nemůžeme myslet na body. Ale na špičku druhé ligy myslet nemůže, proto důležité špíly přijdou nyní. V pátek hostíme od 19:15 rezervu prvoligového Jistebníku. A toto utkání již konečně musí skončit našim vítězstvím.
Roman Šimeček

      Nemohu než zde vyzdvihnout neuvěřitelně kompaktní a zatím nejlepší výkon našeho béčka v této sezóně!
Šest statečných v mrazivém dopoledni vybojovala tři body za výhru 2:1 nad Dynamem. S céčkem Kalábku jsme o vítězství přišli až v samotném závěru 2:4.
A tady jsou ti úžasní plejeři: Šíma v kase, Hans přes kterého nic neprošlo, Radynek lítající po place dopředu i dozadu jak Blériot, Dřina svými fintami přiváděl soupeře k šílenství, Bučís předvedl tolik nahrávek jako za celý svůj futsalový život ne a Kopr neúnavně pletl nohama i hlavy soupeřům a dokázal se dostat do neuvěřitelných třicetiosmi šancí za oba zápasy - no nezopakovatelný počin.
Roman Šimeček

      Špíl proti Chocni jsme začali opatrně a až zbytečně zataženě. Místo abychom v úvodu dali soupeři jasně najevo, kdo je tady doma pánem, tak jsme mu lehkovážně přepustili otěže utkání.První desetiminutovka byla ve znamení našeho hledání se a chocenští čekali a vyčkávali. V 9.se hosté po několika nebezpečných ohrožení Radima dočkali - 0:1. Nezvdávali jsme se a přestože jsme měli nepochopitelných 5 faulů, začali jsme aktivněji nejen útočit ale i bránit. Naše útočná aktivita vyústila ve vyrovnání, když Filda dorazil gólmanem vyraženou střelu - 1:1.
2. půle byla o poznání z naší strany agresivnější. Ovšem byla to Gilotina, která se dostala do vedení 1:2 po našich nevyužitých šancích. A aby tomu nebylo dost, po střele z asi 15 m zvýšili chocenští nečekaně na 1:3. Do zápasu jsme se vrátili hned vzápětí. To přímo po rozehrávce Kopr přiťukl Břízovi, který se tentokrát nemýlil a snížil na 2:3. V první půli jsme za soupeřem zaostávali s agresivitou v soubojích. Ve druhé půli jsme se jim v tomto vyrovnali a naopak soupeře nutili k nedovoleným zákrokům naší aktivní hrou. Pár minut před koncem jsme dokonce kopali desítku, ale tento kop se Břízovi moc nepovedl. Ani přes velkou snahu jsme v závěrečné power-play nedokázali vyrovnat a nechali tři body hostům.
Náš výkon nebyl zas tak špatný, ale něco mu chybělo k tomu abychom soupeře přehráli a urvali tři body my. Velmi dobrý výkon předvedl Hans, Gogo a tradičně Bříza. Dlouhodobí absentéři Mara a Filda odvedli slušný standard a pokud začnou i s tréninkama bude to jen skvělé. V tomto špíle a lze to vztáhnout i na celý začátek sezóny, se hledá Lipáza, kterému ke stabilně nejlepšímu vá´ýkonu stále něco chybí. S výkonem dolů šel v zápase Drahoš. Začal celkem dobře ale postupně se vytrácel. Tomovi to nejde a Dřina do druhého poločasu již nenastupoval.
V pátek jedeme do Hradce Králové na půdu mančaftu, který letos neztratil ještě ani bod! Přesto tam nepojedeme s poraženeckou náladou. Elánem a chutí se zkusíme poprat o body. Tak nám držte palce!
Roman Šimeček

      Příprava na nejdelší štreku v sezóně byla, po vypuknutí nečekané sněhové kalamitě, která vypukla o den dřívě, důkladná. Dali jsme si velkou časovou rezervu a vyjeli skoro 5 hodin před začátkem utkání. Helstrém dokonce i přezul na zimní. Dřinkovi a jeho méďovi se to však nepovedlo - ale nakonec bez problémů včetně cesty :).
Zápas jsme začali tak vlažně, jako bysme seděli ještě v autech. Snažili jsme se sice o poctivé bránění ale dopředu jsme se moc nepouštěli. Třinečtí, přestože nebyli tak dobří jako v loňském špíle, nás přehrávali v poli, ale do ohrožení Radima v kase jsme je v 1. půli pustili snad jen třikrát. Bohužel však v 9., při jednom z mála našem útoku uteklo podél lajny jejich křídlo a nesrvírovalo míč svému parťákovi v útoku před prázdnou kasu. Jeden z mála momentů, kdy Bříza nestíhal a bylo to nečekaně zničehonic 0:1. O 4 minuty později jsme si dali dokonce vlastňáka!. Téměř ztracený míč ještě nacentroval soupeř z brankové čáry před kasu (kde mimochodem nebyl nikdo z třineckých) a Kopr ten centr srazil nešťastně přes Radima, který neměl šanci, do kasy - 0:2. Tak skonřčila i půle. Naše hra nic moc, ale třinečtí hrali taky nevýrazně, bez jakéhokoliv momentu překvapení.
Do druhé půle jsme šli s tím, že budeme aktivnější. To jsme sice byli, ale jen někteří. Bohužel již v 23. jsme místo kontaktního gólu inkasovali po naší hrubce. A když to ve 29. bylo 0:4, stáhli jsme ze hry ne úplně zdravého Lipázu a šetřili ho do dalších, mnohem důležitějších špílů. Od 33. do 35. jsme během čtyř minut inkasovali tři fiky (z toho 1 opět vlastní) a o debaklu bylo rozhodnuto. Vlastní nemohoucností jsme soupeřova góloše za celý špíl takřka neohrozili. Přestože třinečtí nepředvedli v zápase žádný oslnivý futsal, na náš bezkrevný výkon to bohatě stačilo. Kvalitou někteří naši hráči za průměrem 2.ligy zaostávají, ale toto se musí nahradit nasazením, zápalem do hry a správnou agresivitou. To však některým našim hráčům v Třinci chybělo. I tak však musím hráčům poděkovat.
Přestože nám domácí na cestu dom nabalili sedmičku, věřím, že další venkovní špíly budou vydařenější nejen herně ale i výsledkově, a cesty ze severu a západu budou veselejší. Za 14 dní nás čeká doma choceňská Gillotina, která zatím nenavazuje na loňské bodové hody. Myslím, že nasazení našich plejerů ještě předčí to v utkání s VŠB a vydolujem první výhru.
Roman Šimeček

      Ve druhém domácím utkání jsme přivítali loni prvoligový celek VŠB Ostrava. Vědomi si kvalit soupeře jsme začali velmi opatrně - místy až s velmi defenzivní taktikou. Soupeř měl sice mnohem více míč na svých futsalkách, ale do vážnějšího ohrožení Radima v kase jsme ho nepustili. Úvodní desetiminutovka tedy více vyznívala pro soupeře, ale stav byl 0:0. Ve druhé polovině první půle jsme se začali více tlačit do útoku a při jednom brejku Bříza naservíroval před prázdnou kasu Tomovi - 1:0. Škoda jen, že jsme vedení neudrželi déle než jednu minutu. Ostravští vyrovnali vzápětí a tak se šlo do kabin za poločasového stavu 1:1.
Druhou půli nás VŠB opět zahnalo do defenzívy a tentokrát svůj tlak korunovalo góly. Nejprve z penalty a pak i ze hry - 1:3. Ze dvou čtverek jsme hru stáhli na šest plejerů a začali se rvát o výsledek. Vyrovnali jsme hru a hrozili i několika šancemi na gól. Ten přišel až 5 minut před koncem, když jsme snížili dnes opět velmi dobře hrajícím Břízou na 2:3. Už už jsme se připravovali na hru bez brankáře, když jejich gólman vyrobil neuvěřitelnou hrubici. Při zahrávání autu v jejich obranné půlce hřiště si golman naběhl až k rohovému praporku a odtud vyslal dlouhý míč dopředu - ovšem na připravenýho Břízy, který z první trefil opuštěnou kasu VŠB. Góloš byl tak konsternován, že nestačil rychle reagovat a do kasy se vrátit včas.
Přestože náš výkon byl mnohem mnohem lepší než v minulém kole proti Líšni, byl to spíše šťastně vydřený bod. Další kolo jedem do Třince, kde jsme v loňské sezóně jako jeden z mála dokázali urvat bod za remízu 2:2. Tak uvidíme zda se podaří opět překvapit.
Roman Šimeček

      Úvodnímu střetnutí další druholigové sezóny jsme proti nováčkovi z Líšně začali velmi vlažně. Více jak deset minut jsme se nedostávali dotempa. Nažhavený sopupeř byl v poli daleko nebzepečnější a důraznější než my. Po jednom z dlouhých odkopů jejich útočník z nulového úhlu zaskočil Radima v kase - 0:1. A za pár minut to už bylo dokonce 0:2. Pak musel zraněného Radima vystřídat Valda a ze hry odstoupil Dřina. V závěru první půle jsme se již začali dostávat do tempa a soupeře zavřeli v jeho obranné polovině. V poslední minutě korunoval náš tlak Bříza, když snížil na 1:2 z 12m kopu.
Druhou půli jsme začali stějně aktivně jako končili tu první. Z prvního útoku jsme vyrovnali dalekonosnou třelou Kopra a za pár minut po pohledné akci Toma a Břízy na jeden otočili skóre na 3:2 skórujícím Helstrémem Pak jsme však zbytečně polevili a místo zvýšení náskoku pustili soupeře do hry. Několikrát nás podržel Valda a jeho tyče ale od vyrovnání nás to neuchránilo. Opět z nulového úhlu se nechal i druhý náš gólman Valda nachytat střelou mezi nohy. Škody několika šancí, zejména Lipáza mohl dvakrát skórovat. Přestože jsem se v závěru velmi snažili o vstřelení vítězného gólu, želbohu se nám to nepodařilo. A když v posledních vteřinách vytáhl zázračný zákrok jejich góloš při umístěné střele Helstréma do vinglu, skončil zápas nerozhodně 3:3.
Nijak nechci snižovat kvality Líšně, ale jen nováčkovským elánem nás obrali o dva body, které budeme na těžších soupeřích těžko dolovat. Měli jsme na to vahrát. Remíza je jednozaněčně ztráta. Vynikající špíl odehrál Bříza, který potvrdil, že řeči o kvalitní letní přípravě na "severu" nebyly plané. Příští kolo hrajeme opět doma, tentokrát s ostravským VŠB. Tímto zvu všechny fanoušky našeho týmu na páteční čtvrtnaosmou.
Roman Šimeček

      Tento přípravný špíl byl domluvený dlouho dopředu a plánoval jsem jej jako dobrou přípravu před blížícím se začátkem naší další druholigové sezóny. Zaskočilo mne však množství zraněných hráčů. Lipáza i Mara si o víkendu na velkým fusu nechali prošlápnout kotníky, Filda stále nezačal přípravu po achilovkové pauze, nové posily Ondra, Pája a Bučís se zranily již v přůběhu letní přípravy a Gogo se utahal na baráku. Z přípravného špílu se tedy před zápasem málem stával boj o důstojné odehrání mače.
Do utkání tak byli nominováni Zdenál s Radynkem a Dřinou. A aby byla sestava úlná, tak v kase zažil druholigový frkot Valda, v obraně nastoupil Hans s Koprem a v útoku Helstrém, Drahoš a Tomson. Utkání jsme začali vyloženou šancí Drahoše, ale pak to bylo na delší dobu jediné ohrožení soupeřova brankáře v první půli. Snad jediného Valdova zaváhání využil soupeř již v 5. k otevření skóre. Po nedůsledném bránění jsme pak ještě do půle dostali tři fiky a poločasovou diskuzi jsme začínali za stavu 0:4.
Ve druhé půli jsme však nečekaně neodpadli fyzicky, jak by se dalo předpokládat vzhledem k tempu utkání, ale důslednějším bráněním a několika výbornými zákroky Valdy jsme Agromeli do brankostroje nepustili. Naopak jsme v této polovině hry dali dvě branky my a na tabuli svítilo konečné skóre 2:5. Výborný výkon předvedl Drahoš, několika jistými zákroky nás podržel Valda a Dřina svůj zlepšující se výkon korunoval akrobatickou střelou do vinglu. Helstrém předvedl rozhodně lepší výkon než na béčku a Kopr tradičně vynikající v hecování a udržování motivace ve špílu. Hans musí více zapracovat na tvrdším a důslednějším bránění, Tomáš nestíhal a bez pravidelného tréninku bude velmi těžké udržet druholigové tempo. Radynkovi a Zdenálovi musím moc poděkovat za ochotu a přímo ukázkový přístup k našemu týmu.
Příští týden nás čeká ještě druhý přípravný duel, tentokrát s béčkem Helasu. V Bohunicích od 21:00.
Roman Šimeček

      Posledních několik špílů jsme ukázali několik tváří. S Agromeli vzhledem k zaplátované sastavě se neúspěch dal očekávat. Ale první velmi slušný poločas s nimi byl na tu nouzi ještě velmi dobrý. Veledůležitý špíl s Nasanem, přes naši neustálou převahu, jsme nakonec trestuhodně nezvládli. Tisíce šancí a jen tři góly. To je velká chyba a naše dost velká současná bolest. Ta koncovka…! Fakt bída a v tomto špíle jsme na ni rozhodně trestuhodně dojeli. Když se k tomu přidá nějaká občasná nedůslednost a individuální chyba, tak je z toho pro Nasan maximum z minima… Z Tanga doma jde samozřejmě vždycky respekt. Ale někdy i David dostane Goliáše. Sice David neuspěl, ale velmi dobrý poctivý výkon zezadu s hrozícími kontry držel domácí borce do poslední minuty v nejistotě a to se mi moc líbilo. Naposledy teď pondělní pohárový špíl, kdy jsme zas tím Goliášem byli my, ukázal opět po dlouhé době pořekadlo: „Jak řekli, tak udělali!“. Rozkaz zněl jasně: během prvních dvou střídání jim dáte dva kusy, ať je klid a přesně tak to bylo. Tak to má být! Jaká tvář nás čeká v pátek doma s velmi kvalitním Hradcem?

      O pátku 31. 10. jsme v našem třetím letošním domácím utkání přivítali konečně papírově relativně hratelnějšího soupeře a konečně jsme i nakonec přivítali náš první plný bodový zisk z domácího prostředí. Ale popořadě. Na utkání s Chocní se krásně hodí příměr - utkání dvou poločasů! Snaha o první domácí body z hráčů doslova čišela. S tím se do zápasu jednoznačně šlo. První tutovku však měli hned z kraje hosté. Zaúřadoval však skvěle Radim v gólu. Zmíněná událost odstartovala asi desetiminutový nepěkný úsek, kdy celý tým produkoval velmi špatnou obrannou fázi hry. Obdržené dva zbytečné góly po chybách a timeout však udělaly s hochy svoje a zbytek první půle už byl v pořádku a vedl k vedení o dvě branky. Bohužel, ale ještě jedna naše chyba vyústila ve zbytečný gól do šatny. Čili první půle dobrá se čtyřmi našimi góly. Avšak druhá půle byla zcela bez gólů a bránili jsme se tlaku soupeře. Jakoby se hráči báli o výsledek, nepodržel se balón, neměli jsme šance. Ale nasazení a obrana byly perfektní. Soupeř gól nedal a tak vítězství zůstalo doma. Vybrali jsme si trošku štěstí, ale myslím, že za předešlé dvě prohry o gól v závěru jsme si ho už vrchovatě zasloužili!

      Příčiny další naši domácí prohry o gól a v poměru opět 3:4 přesně popsal a vystihl po zápase nejlepší hráč havlíčkobrodských reprezentant Michal Mareš, když pro e-futsal po zápase řekl, že hosté byli nakonec šťastnějším týmem, protože domácí měli dost šancí jasně vyhrát. A přesně vo tom to je, rozdíl v produktivitě. Soupeř z pěti gólovek skóruje čtyřikrát a my nedáme ani vyložené šance do prázdné… To se pak nedá vyhrát. A není ani nic platné, že víc držíme míč, jsme aktivnější, nastřelíme dvě tyče atd. Jak jsem říkal po Třincu – na to se nehrá! Ale hlavu vzhůru, pořád to je jen začátek. Soupeři na úvod nebyly zrovinka nejlehčí. Sic škoda dvou hloupých domácích proher, ale nějaké body jsou. Jede se dál!

      Parádní dramatická podívaná se smutným koncem pro nás. Myslím, že popsat v kostce náš včerejší druhý ligový duel s ostravskou Mikeskou výstižněji ani nelze. Skutečně, ten mač se musel divákům líbit. Líbil se i mě, šlo vskutku o parádní představení ke koukání. Začlo se svižně hned zkraje a už po minutě jsme prohrávali po dost slušném průniků jednoho ze soupeřů po straně a dobrý futsal z obou stran rychle plynul až do závěru utkání. Musím říci, že z jednogólové prohry jsem byl v momentě závěrečného hvizdu hodně zklamán. Těšil jsem se na remízu, jež by byla zcela na místě a v pořádku. Oba týmy si zasloužily po bodu. Potěšilo mne, že pokračujeme ve velmi dobrých výkonech. Stále je tam vidět nadšení a radost ze hry. Všichni jsou zdraví, na lavce je pět natěšených borců. Devět lidí se točí ve vysokém tempu a tak stačíme i velmi kvalitnímu soupeři. Jak jsem říkal, ztráty mi bylo líto, ale musím sportovně uznat, že Mikeska šla 2 minuty před koncem za stavu 3:3 té výhře hodně naproti opravdu odvážným power-play! To zas klobouk dolů, chtěli výhru, šli a za ní a měli ji…

      Tak a je to zas tady! Ligový kolotoč se roztočil. Tentokrát po roce znovu druholigový! Mnozí si přes léto bezesporu uvědomili vážnost rozhodnutí, kterým jsme se opětovně vrhli do víru celostátních soutěží, páč výsledkem byla předcházející patrně asi nejlepčí a nejpoctivější letní předligová příprava. Zasvěcení a Palackýho kopec vědí, o čem mluvím, že. První kolo jsme díky odloženýmu špílu doma s Mikeskou vynechali a premiéra v 2. lize nás tak zastihla u policejních Buldoků v Hodoníně. Již cestou jsem já, jindy nezřízený pesimista, byl nabyt optimismem a vírou v dobrý výsledek. Sestup, mnoho proher a patrně ne zrovna vydařená letní příprava domácího týmu v kombinaci s pohodovou náladou u nás mi prostě tak nějak vnukly do mysli očekávání dobrého výsledku po dvou dřívějších prohrách v této krásné hodonínské hale. A očekávání se ukázalo jako správné! Aniž bych se více o mači rozepisoval, dovolím si parafrázovat shrnutí jednoho z diváků v hledišti, jež na průběh velmi sedí, byť je lehce ovlivněn jeho bydlištěm v Brně: „První půlka velmi dobrá, druhá…tak se hraje venku!“ A proto na začátek spokojenost. Vítej první plnobodový zisku!

      V neděli 2.6. v Třešti odehrály své zápasy ročníky '99 a '00 (kategorie U8). V této skupině byly nakonec jenom 4 přihlášené týmy. Naši mladí kluci z SK Tuřany dokázali prodat své zkušenosti ze zimních halových turnajů a všechny tři špíly vyhráli a obhájili tak titul v této kategorii! Další podrobnosti zde.

      V sobotu 31.5. se v Jihlavě a Třešti konal druhý ročník Mistrovství České republiky ve futsalu mládeže v kategorii U10 (to jest ročníky '97 a '98). Základ našeho týmu Tomson STŽ Brno - U10 tvořili hráči, kteří v loňském roce vybojovali historicky první titul v nejmladší kategorii U8. Polovinu našeho týmu a tvořili hráči z 1.FC Brno a druhou polovinu hráči SK Tuřany. Jihlava je sice krajské město, ale sportovní hala nesplňovala ani divizní parametry. Vzdálenost stěny od postranních čar byla pouhých 20 centimetrů.... Druhou "zvláštností" byla účast slovenských hráčů z Žiliny hrajících pod hlavičkou Pramenu Havlíčkův Brod. Vzhledem k pozdějšímu příjezdu slovenských futsalistů se nejprve odehrály zápasy v "Jihlavské" skupině bez nich.
Ve skupině jsme se se 7 body umístili jen díky o tři branky horšímu skóre umístili na 2.místě. Po posledním utkání ve skupině jsme odjeli do Třeště, kde se hrála druhá "Třešťská" pětičlenná skupina, k dalším zápasům play-off.
Naši kluci nakonec ve finálovém mači podlehli velmi dobře hrajícímu Olympiku Mělník 1:3. Další podrobnosti zde. Fotky z Mistrovství české republiky ve futsalu mládeže kategorie U10.

      Další fotky ze zápasu posledního kola se Slovanem Brno a také z TOPASU.

      Zazvonil zvonec a divizi je konec… V případě, že první Helas B nebude na postup reflektovat a nakonec se všichni tak nějak shodnem, že by se nabídka na druhou ligu měla akceptovat, tak je nejméně na rok skutečně divizi konec. Toť otázka, sportovně je jasné, že postupovat by se mělo. I když jakási meziliga by byla nejlepší, prostě tu není a je to buď 2. liga či divize. Jasně druhá liga je dražší, náročnější na pořádání i čas, ale minimálně v sestavě 8 – 10 lidí je pro nás sportovně přínosnější. Je to třeba zvážit a rozhodně nelze pominout velký počet členů postupu nenakloněných. Páteční „topazská“ debata byla rozhodně přínosná, ale jen úvodní a je třeba v ní ještě pokračovat, ne „pod vlivem“ a na místě kde se více uslyšíme :-).

      Zde se podívejte na rekordmana v počtu vstřelených branek v uplynulém mistrovském zápase divize!
A ještě na pár (slovy tři) fotek z hodějické hospůdky po zápase s SK Líšeň v Křenovicích se můžete podívat zde.
Semifinálové fotky Poháru ČMFS s béčkem Tanga.

      26:1 ...

      Začátek týdne byl super a dal zapomenout na poslední ligová trápení. Pondělní pohárový semifinálový duel s rezervou Tanga měl vše, co správný futsalový mač má mít. Výborné tempo, náboj, čtyři góly a pro nás šťastnou závěrečnou penaltovou loterii. A tak jdeme do finále … :)! Ale v pátek to zas přišlo. Naše ligová rutina… Poslední sezóny nám ty březnové závěry fakt nesvědčí. Nejinak je tomu i letos. První půlka ještě jakžtakž šla, ale její závěrečné minuty a především snížení velmi dobře hrajícího soupeře dávalo tušit věci příští. Druhá půle bylo dlouho bohužel v režii lepšího Lina. Naštěstí jim došly síly a my zlepšeným závěrem strhli vítězství na svou stranu. Ale bylo to spíše vítězství vůle. Některým chybí kondice, jiným se nedaří a některým to vše předešlé zmíněné jde docela na nervy…, že Radime. Takže eště dvě kola a pak vyřešit hlavní oříšek sezóny: hrát či nehrát… druhou ligu?!

      Kdyby si náhodou nějaký nenapravitelný optimista snad myslel, že letos opustíme zajeté koleje problémů v závěrech sezon, tak nee, ani tentokrát tomu není jinak. Zdravotní i jiné absence nás pronásledují ve velkém dále a bylo to stejné i ve špíle s Líšní v Křenovicích. Nicméně mač jsme začali dobře, míč byl více na našich sálovkách a zaslouženě jsme posilou z béčka Dřinkou šli do vedení. Byly i další šance, i tyčka Toma, ale nevyužity a pak z ničeho nic šok: soupeř vypálil třikrát na kasu a 1:3… Hrůza hrůz, se Šimou jsme měli dost a nenacházeli jsme slov! Zbraně hoši však nesložili a bojovná nálada nastartovaná v šatně se přenesla hned i na hřiště. Již v 19 vteřině po nádherné celoplošné jednodotykovce po ose Filda-Tomson-Gogo jsme snížili na 2:3. Následoval náš asi pětiminutový tlak, kdy domácí nebyli skoro na naší půlce a pak co čert nechtěl, najednou utekli a po střele, kdy míč šel od jedné tyče do druhé a do břevna (!) jsme zas inkasovali. No na posr… Soustavný tlak však ne a ne přinést ovoce. Víc než pět minut před koncem bereme time-out a jdeme do hry bez brankáře. Soupeř je přišpendlen ještě více před bránu a brzo po krásné kombinaci ze snižujeme. Tlačíme dál, stojí při nás i všichni svatí při jediném soupeřově výpadu a nakonec to má kladné vyústění v podobě druhého gólu v power-play 9 vteřin před koncem! Čtvrtou kartu dostal Gogo, kdo se už uzdraví a kolik nás bude hned tudle v pondělí na semifinále poháru?

      Žádný strom neroste až do nebe a každá série jednou končí. Vyškovští pivovarští jsou na jaře ve formě a byli by těžkým soupeřem i v naší plné sestavě. A absence čtyř důležitých áčkových plejerů dávala tušit potíže. Bez Liba, Břízky, Fildy a Mary to není úplná hitparáda a především první poločas, prohraný 0:2, to jasně ukázal. Hráli jsme pomalu, bez důrazu a gólů. V poločase tedy zasloužené dvoubrankové manko. To nenechalo chladným Šimu a v šatně to dal důrazně najevo. Načež do druhé půle, aspoň již s Fildou, vyrazil na palubovku tak trochu jiný tým. Hra po obrátce už byla v této sestavě nadprůměrná. Bohužel to nestačilo a byla z toho první soutěžní prohra skoro po půl roce. Vzhledem k hanebnému výkonu v 1.polovině dlužno říci, že prohra to byla zasloužená. Nevadí, jedeme dál!

      Série pokračuje! Nutno předeslat, že jsem v tomto týdnu o ni měl trošinku obavy. Nejdříve pondělní čtvrtfinále poháru s druholigovým Nasanem a pak páteční horká ivančická půda. Byť jen o gól, ale zcela po zásluze, dopadly oba špíly vítězně. Musím říct, že skutečně zaslouženě. Byli jsme v těchto špílech prostě lepší a zasloužili si všechny body. Je dobré, že se nás forma stále drží. Na jaře to už ve srovnání s podzimem tak optimální mnohdy nebylo, navíc je pryč Břízka a teď v pátek absentoval i Filda. K poháru myslím jsme si toho už řekli dost, proto vypíchnu pouze parádní Fildův gól odrazem od břevna. V Ivančicích se nejdříve v první půli hrál na pohled moc hezký mač, v klidu, bez faulů a taky zcela bez branek. Oba týmy hrály velmi kvalitně, šance byly rovnoměrně rozděleny na obě strany. Po obrátce zápas v mnoha ohledech ještě zesvižněl. Hned ve 26 vteřině inkasujeme, abychom vzápětí naštěstí Tomem po parádní Hanzově náhře srovnali. Akce se zase přelívají nahoru dolů. O něco kratší ivančická hala k tomu prostě vybízí. Jedna z naších dobrých příležitostí je zakončena vlastňákem domácích. Dobře rozjetý stav vylepšuje po narážečce s Dřinkou krásnou akcí Mara. Vypadá to dobře, navíc stále hrajeme velmi aktivně. Templáři se na posledních asi 7 minut rozhodli zařadit vyšší rychlostní stupeň a dost nás v závěru tlačili. Měli jsme dost faulů a tak z penalty inkasujeme, ale v úporném dobře zvládnutém závěru to je vše a další 3 body tak zase patří průměrnému diviznímu týmu Tomson STŽ! Výborně dnes chytal Radim, kdy nás fakt podržel v důležitých momentech a kapitán Lib, byť tentokrát neskóroval, odvedl velké penzum práce po celém hřišti. Jedeme dál!

      Před ligovými odvetami jsem tušil, že jaro už takovou spanilou jízdou nebude. Zatím to vypadá, že jsem se nemýlil. Výsledky jsou, série nepřerušena, avšak už to není s takovou lehkostí jako na podzim. Ovšem jak jsem říkal minule: není uměním…, ale nebudu se opakovat. Kalábek hrající o záchranu makal a na nás zvolenou chytrou taktikou věděl přesně co dělá. Přes výrazný náš úvodní tlak, opět bez efektu, zase inkasujeme jako první. Tomson nepokryl borca a Šima, zastupující znovu tentokrát nemocného Radima, neměl šanci. Zvýšenými obrátkami strháváme vedení na svou stranu, ale je to úporná bitva. Skutečným zážitkem je sólo přes půl placu Liba zakončené gólem. Na to se fakt dobře kouká! Stav 3:2 mi evokuje předešlý nervák s Motivací. Tentokrát, ale při powerplay Kalábku zvyšujeme náskok na konečných 5:2. Naše parta „průměrných divizních hráčů“ opět zvítězila. Jsem zvědavý jak se nám povede příště na horké půdě v Ivančicích!

      Futsalisté Tomsonu DDM Tišnov (kategorie U16) nedokázali navázat na úspěchy z přelomu roku. Na domácím turnaji v Lomnici se Tišnováci utkali s týmy FC Kovofiniš Ledeč nad Sázavou, Orel Řečkovice a Tango Brno. Tišnov díky novým mladým hráčům mohl poskládat dva týmy. Celý komentář a výsledky

      Není uměním vyhrávat když se daří, uměním je vyhrávat když se nedaří. Začínám dnes touto sice otřepanou, ale velmi pravdivou a veskrze pozitivní frází. To proto, abych pozitivně navázal na všechny předchozí dosavadní klady této sezóny, které bych si samozřejmě (a nejen já) přál zažívat do nekonečna. Jenže, pak už by patrně bylo lze možno s výčtem pozitiv při špílu s Motivací skončit. Vyhrálo se, zapomeňte! Však také, „nekřičení“ v šatně po špílu, dojem všech jednoznačně vystihlo. Stará to naše bolest doby divizní: přizpůsobení se jalovému výkonu soupeřů, se včera projevila v plné nahotě. Místo, abychom soupeři, v 5 lidech smířenému s úlohou berana, hnedle zkraje nasázeli kus či dva a v jeho smířené úloze jej plně utvrdili, velmi hloupě klesneme na jeho úroveň a naopak v něm přiživíme neskórováním jiskérky naděje… Včera jsme v tom byli mistři. Nejen, že jsme neskórovali, ale dokonce jsme pouštěli i probouzející se Motivaci do šancí. Nepomohl ani varovný tajm a to, o co jsme si koledovali, přišlo: půli jsme prohráli 0:1! Naštěstí sebemrskačství a předsevzetí o pauze v šatně neslo své ovoce v podobě kýženého rychlého vyrovnání. Po dvou skvělých příhrách Břízy se konečně blýskl dvěma pohlednými góly Helstrém a zdálo se, že beran je na špalku – Motivace to opět vzdávala. Ale hřebík nadějím v podobě čtvrté branky nepřišel a navíc vstali noví bojovníci… Mám na mysli neuvěřitelného hlavního sudího! S jeho pomocí a absencí našeho „hřebíku do rakve“ soupeř opět zaťal drápek a já byl v infarktovém závěru opravdu rád za závěrečný klakson.

      Jenom pro upřesnění uvádím, že jsme jen díky nepříznivému skóre v minitabulce s Tangem a Nejzbachem nepostoupili do další závěrečné části tohoto mezinárodního turnaje. Oba naši soupeři si pak "hravě" poradili s týmy z druhé skupiny a postoupili do semifinále. Tango Brno nakonec skončilo třetí a Nejzbach Vysoké Mýto (toho jsme porazili 1:0) čtvrté. Vítezem se stal ERA-PACK Chrudim, který s oběma bratry Merešovými porazil EcoInvestment Praha 5:3.
Naše výsledky a celá fotogalerie z mezinárodního turnaje.

      Ligovou pauzu jsme šikovně vyplnili účastí na velkém mezinárodním turnaji Gigasport cup 2008. Vzhledem k silné konkurenci špičkových celků 1. a 2.ligy a zahraničního účastníka ve skupině se žádná velká díra do světa čekat nedala, ale… Ale zajíci se počítají vždy až po honu. Už jen špičkové špíly v nejlepších místních halách s těžkými soupeři jsou pro tým vždy plusem. Hned první soupeř budil respekt, ale přistoupili jsme k tomu v klidu a zodpovědně. Výsledkem toho byl velmi kvalitní mač, kdy jsme byli prvoligovému soupeři přinejmenším zdatným protivníkem. Hráči Mýta sice měli asi míč na svých halovkách více, naši však hráli obětavěji a měli i více šancí. Každý makal na doraz a někteří přímo překonávali svoje možnosti. A to žádnému favoritu nesvědčí. Vyrovnaný stav mejtským nebyl po chuti a ve druhé polovině vystupňovali svoje zvláštní „powerplay“, kdy do útočných akcí se permanetně zapojoval i jejich gološ. Nakonec na to dojeli a Radim (samozřejmě nejen on) byl slavnej! Radim v kase chytil střelu soupeřova golmana a kopem přes celej plac parádně vsítil. Vskutku povedený zápas mne velmi potěšil a pohladil oko i duši. Díky hošani, stálo to za to! S běhavým Tangem jsme sice vypadli z role a dílo zkázy pro další účinkování v turnaji pak dokonala prohra Tanga s Nejzbachem, ale hladká večerní výhra nad týmem z Itálie podtrhla skvělý dojem z celkové naší účasti v tomto kvalitním měření sil. Na „tiskovce“ v Topazu nebyl nikdo, kdo by si naše počínání v turnaji nechválil. Parádně vydařený den!

      Před špílem v šatně mi na řečnickou hlášku, ať naši plejeři s Helasem B hrají tak, aby se bylo na co dívat a o čem psát, Filda odpověděl, že bezesporu o čem psát bude. Měl rozhodně pravdu! Mač to byl parádní, hodný dvou lídrů soutěže. Ale popořádku. První půle byla jako šachová partie, ale kvalitní, kdy soupeři vědí o svých kvalitách a nechtějí jako první udělat tu osudovou chybu a inkasovat jako první. Helas B posílený třemi hráči A-týmu měl lepší kombinace a držení míče a taktéž jako první jasnou šanci v podobě trefené tyče. Stejnou mincí jsme Tomovou tyčkou však kontrovali i my a celkově jsem měl dojem, že na pohled jsme byli lepší, což jsme jasně vyjádřili i více šancemi. Po hříchu však neproměněnými. Začala druhá půle a…, děly se věci. Během tří minut jsme z ničeho nic tekli o tři góly a přišli o Radima v kase! Bomba, vypadalo to, že je po zápase. To by sme to však nesměli být my s naším team spiritem. Druhá půle byla ve svém zbytku jasně naše. Soupeři nestačili reagovat a i s Hanzem v bráně jsme vyrovnali, měli šance na vedení a to vše navzdory i panu hlavnímu sudímu. Závěrečné minuty byly fakt hektické. Soupeři konečně došlo, že by mohl ztratit v podstatě už vyhraný špíl a na závěr se probral a z ničeho nic 39 vteřin před koncem skóroval… Už to vypadalo všelijak, ale přeci jen byl šťastný konec. I s „gólmanem“ Hanzem v poli ještě hoši stihli donutit soupeře faulovat a Filda, který se k exekuci vůbec neměl, 15 vteřin před koncem konečně z desítky propálil čaroděje v jejich kase a remíza byla na světě. Díky všem za parádní zážitek!

      Mladí futsalisté se zúčastnili 1.turnaje 2.celostátní ligy ČR ve sportovní hale Spořice u Chomutova. Ze 3.mužstev získali skvělé 2.místo a na následujícím turnaji, který se uskuteční dne 10.2.2008 v Brně Bohunicích, budou bojovat o prvenství a postupu do 1.celostátní ligy. Podrobnosti

      Mladí futsalisté hrající při DDM tišnov se zúčastnili 2.ročníku Odés CUP 2008, který se uskutečnil dne 5.1.2008 v nové naukovací sportovní hale na ulici Rybnická (Brno - Nový Lískovec) a to již pod novým názvem TOMSON - DDM Tišnov. Po skvělých výkonech tento turnaj vyhráli z celkového počtu 5.zúčastněných.
Nejlepším střelcem se stal náš Vlastislav Sojka, který vstřelil 10.branek. Podrobnosti

      U vědomí si opravdu hloupé loňské prohry s vyškovskými Amoráky, jež jim přiřkla na posledním fleku ligy vůbec nějaký bodový zisk, se šlo do tohoto odvetného mače. Hned od úvodního hvizdu jsem cítil, že vítězství je dnes zcela jasné a mohl by se zrodit i hodně vysoký výsledek. Touha odčinit zmíněnou, opravdu ostudnou a zbytečnou prohru, z plejerů jednoznačně čišela. Soupeře řádně zmáčkli hned zkraje a již ve třetí minutě jsme křičeli : gól a já si mohl říci, že předtucha mne opět nezklamala. To ale byl jen začátek skvělého představení. Při neskutečné ťukačce Toma a Břízky až do prázdné kasy, kdy jsem viděl na několika stranách dokořán rozevřenou estéžáckou kroniku a Velkou knihu futsalu otevřenou na straně 33, se mi po obličeji rozlil výraz, jenž by přísný mravokárce snad mohl i posoudit jako pohrdání soupeřem. Nebylo tomu zcela až tak, ale dušička se fakt tetelila! Parádní poločas, když to zkrátím, skončil zaslouženě 5:0 pro nás a já se těšil na další zákusky po přestávce. Bohužel nepřišly, srovnání poločasů bylo jako den a noc, ale co naděláš. Vem to nešť, první půle byla skvělá a já se výborně bavil. Slovy klasika a Fildy po špíle : tři body sou doma a to se počítá, dnešní slovo prezidenta končím a těším se na brzký souboj prvního s druhým!

      Tak nám to zas začalo. Vánoční obžerství je úspěšně za námi a jarní odvety vypukly dnes.
Pamětliv předchozích tradičních neúspěchů v povánočních venkovních špílech, jsem měl tak trošku obavu o naši úspěšnou sérii. A částečně se to naplnilo. Lenošení a jeden či dokonce žádný trénink „podělaly“ s našimi hráči svoje. A patrně nejen s našimi hráči. Podle toho taky špíl vypadal. Nic moc, prostě tradiční první špíl po „vánočkách“. Ujali jsme se po závaru ve druhé půlce z ničeho nic vedení (nebyl to nakonec vlastenec?), ale vzápětí jsme selhali v obraně a… A skončilo to naprosto zaslouženou remízou. Nic víc, nic míň. Oba týmy si prostě zasloužily za předvedený výkon po bodu. Těším se však již na příště, doufám na náš standardní výkon. Zvláště když hrajeme doma s posledníma Amorama! Ale pozor, jediné tři body tento tým udělal na kom asi…? :-)

      Konec dobrý, všechno dobré. Vítězství v posledním špílu podzimní části sezóny se sice nerodilo lehce, ale je doma a série se tak nepřetrhla. Naopak již trvá i s pohárem v počtu deseti či jedenácti v řadě. Zpočátku po dvou hloupých prohrách, kdy jsme vedli a přesto prohráli o gól, to vypadalo všelijak, ale tyto špíly nás spíš nakoply a motivovaly. Na tabulku se tedy hezky kouká, ale jasné je, že je to jen půlka práce. Podzimní jízdu si však všichni bezesporu vychutnali. Většina výher se rodila s lehkostí a s množstvím krásných gólů a akcí. Je to každopádně výborně rozjeté a uvidíme, zda se tak pobavíme i na „jaře“. Jaro startuje záhy, hned 5. ledna. A jak nás znám, tak venkovní špíly po vánočním lenošení po jednom či žádném tréninku nejsou zrovínka naším hobby. Tož huvidíme. Lze si jen přát znovu hodně futsalové radosti jako jsme zažili na podzim!

      Chtěli bychom vyjádřit upřímnou a hlubokou soustrast rodině a všem blízkým Roberta Staňka, který zemřel při sobotním ligovém utkání U-16 v Brně-Bohunicích.
za Tomson STŽ, Roman Šimeček

      První půlka vypadala tentokrát tak, že jsem si říkal, že ta zápasová pauza, byť skvěle využitá florbalem, nám moc neprospěla. Přidá-li se k tomu svým způsobem specifický soupeř, jakým bezesporu Bosonohy jsou, tak nic moc. Ta první půlka byla fakt k nekoukání. Předvedli jsme defilé nesoustředěnosti, nedůrazu, nesouladu a místy i pěknou porci nešikovnosti. A to Bosonohy ničím nepřekvapily, klasické manýry z velkýho fotbalu, padání, tvrdá hra rukama a podobně, navíc do špílu šli rovnou ze šatny. Přesto jsme půlku projeli o tři kusy 3:6… Pravda už jsem moc nevěřil, ale přeci jen jsem si říkal, že ta forma se jen tak nevykouřila. Nástup po obrátce byl impozantní, ale gól ne a ne tam padnout. Klíčové bylo období mezi 5. a 7. minutou – nejdříve Radim bravurně a skutečně klíčově vychytal soupeřovo sólo a poté jsme konečně snížili. Pak už to šlo jak po drátkách až k zasloužené výhře. Soupeř se zmohl po změně stran vlastně jen na dvě hloupé červené karty. Začalo to sice špatně, ale skončilo skvěle, takže celkový dojem výborný. Zajíci se vždy počítají až po honu!

      Senzace! V tradičním předvánočním klubovém měření sil staří vs. mladí, majícím vždy mimořádně prestižní náboj, staří po letech neúspěchů až propadáků včera slavně porazili mladé! Výhra se však nerodila lehce. Po prvotním hledání se a prohrávání 0:2 staří disciplinovaným a kolektivním výkonem nakonec překvapivě dominovali a vedli už i 7:4. Veliká tradiční rivalita a řevnivost soupeřů tento superduel krásně okořenila. Jiskřilo se tak, že mač měl blíže spíše k hokeji než k florbalu s nímž měl společnou pouze asi jen výzbroj :). No, ale tak už to bývá a jinčí to patrně ani nebude. Je to florbal ála Tomson STŽ. Byť napříště si asi ty pravidla přeci jen trošinku před špílem ujednotíme, aspoň v základech, není-liž pravda, že? Sláva vítězům, čest poraženým! Mladí tak už se nezlobte, za rok je bude florbal zas :)! Perfektní následná narozeninová akce u Banyho v sauně nás už zase spolehlivě stmelila v jeden tým!

      Výhra, ale utrápená. Nicméně jsou to tři body „z venku“ a to se počítá. Přesto, že zápas mne a Šimu na lavce tentokrát zas až tak nepobavil (Šimu místy i vztekal), jak tomu bylo u předchozích mačů, myslím, že sebekritika byla placama až přísná. Velký reprezentační mág Karel Brükner by takovýto výkon svých svěřenců bezesporu hodnotil jako kostrbatý a neurovnaný, ale se zaslouženým plným bodovým ziskem. Byť soupeři zpočátku působili velmi slabě až jakoby neškodně, což spolu s rychlými našimi dvěma gólky, vedlo k polevení a přizpůsobení se jim, zas až tak špatní nebyli. V kombinaci s naší horší a nekoncentrovanou prací v obraně, nebylo divu, že poločas dospěl i do průběžného rezultátu srovnáno 3:3. Naštěstí tento stav působil na naše plejery jako červený hadr a řádně je hnal dopředu za dalšími góly. A ty zcela zaslouženě přišly. Na závěr opakuji, vítězství to bylo zasloužené a nemá smysl pátrat více po jakém průběhu.

      Byť se mi po pondělním trenálu po pauze do psaní moc nechce, nakonec tak rád činím, neb je znovu o čem psát. Minule jsem se do placu ptal, kdo zastaví Tomson. Tak trošku jsem nečekal, že by nedej bože, k tomu mohlo dojít už hned v dalším mači zrovinka s Líšní. I když první poločas, jenž jsme prohráli k takovýmto myšlenkám mohl svádět, stále jsem si byl jist, že překvapení se na úkor favorita neudá. Jistotu jsem nabyl hned po obrátce, kdy jsme na ně vlítli a během času 1:20 byly 4 tutovky, kdy tu čtvrtou přetavil Bříza ve svůj počáteční gól následujícího parádního hattricku. Obrat byl rychlý a dokonalý. Soupeř nevěděl kde má hlavu na tom našem kolotoču. A to ještě plno dalších šancí bylo těhotných gólem. Líšeň se po pauze už na nic nezmohla a potvrdilo se zjištění z první půlky, že pokud skórují, tak jen díky rohům či chybám soupeře. Některé naše akce opět velmi lahodily oku. Především musím říci, že mému, neb fanoušky v ochozech jsem opět nějak neviděl. Báječná vlna pokračuje.

      Znovu velmi potěšující ligový závěr týdne. A i B plný počet bodů. Navíc v pohodě a klidu. Nejdříve přišla páteční radost. Ivančický Templář v posledních mačích ztrácel a tak byla obava, že ztráty bude chtít zastavit u nás. Naštěstí soupeř už není to, co býval. Patrně v Ivančicích řeší generační obměnu. Mladý tým soupeře dobře kombinoval, ale ne moc účelně a k bráně a navíc měl dost okének při bránění. Byť hned od úvodu jsme do nich šli, žádná ze šancí se neujala. A tak k překvapení všech ivančická první trefa mezi tyče skončila v naší síti. Poločas byl, ale už náš. Bříza spustil sérii skvělých kombinací až do kuchyně jako vystřižených z historie klubu. Pravá naše hra! Divákům, pokud by nějací přišli, by se to muselo líbit. Mně se to líbilo moc! Viděl jsem, až na malé drobnosti, kvalitu a jsem tomu rád. Manšaft si sedl a lze jen doufat, že nesmyslné prohry o gól jsou již minulostí. Radost mi v sobotu udělalo i 6 zmrzlých béčkařů, kteří na hřišti se sněhovými bariérami zdolali v posledním letošním mači Helas céčko a přezimují tak na skvělém druhém fleku!
Jen tak dál.

      Kdo zastaví Tomson? Chce se mi říci, že nikdo. To by bylo sice naduté, ale myslím, že se současnou formou týmu nemusím být zas až tak daleko od pravdy. Pevně věřím a doufám, že než se tak stane, že si vychutnám ještě několik tak kvalitních špílů jako byl ten ve Vyškově. Domácí nás sice zaskočili velmi kvalitním začátkem a především dvěma rychlými góly, ale poločas po třech krásných gólech Liba a Hanzovky byl už náš. Ještě kvalitnější představení našich hráčů následovalo po změně stran. Jednodotykové akce, přesné přihrávky na dálku, perfektní střelba a zakončení, vše ve spojení s vysokou bojovností a přepečlivou staženou obranou v bloku přineslo přehrání Pivovaru a další úspěch na hřišti soupeře. Neznervóznělo nás ani zbytečné snížení soupeře, když přesně v pravou chvíli domácím sfoukl plamínek naděje parádní ranou kapitán Libor, autor úžasných 4 branek. Hoši, těším se na další představení!

      Znovu velmi potěšující ligový závěr týdne. A i B plný počet bodů. Navíc v pohodě a klidu. Nejdříve přišla páteční radost. Ivančický Templář v posledních mačích ztrácel a tak byla obava, že ztráty bude chtít zastavit u nás. Naštěstí soupeř už není to, co býval. Patrně v Ivančicích řeší generační obměnu. Mladý tým soupeře dobře kombinoval, ale ne moc účelně a k bráně a navíc měl dost okének při bránění. Byť hned od úvodu jsme do nich šli, žádná ze šancí se neujala. A tak k překvapení všech ivančická první trefa mezi tyče skončila v naší síti. Poločas byl, ale už náš. Bříza spustil sérii skvělých kombinací až do kuchyně jako vystřižených z historie klubu. Pravá naše hra! Divákům, pokud by nějací přišli, by se to muselo líbit. Mně se to líbilo moc! Viděl jsem, až na malé drobnosti, kvalitu a jsem tomu rád. Manšaft si sedl a lze jen doufat, že nesmyslné prohry o gól jsou již minulostí. Radost mi v sobotu udělalo i 6 zmrzlých béčkařů, kteří na hřišti se sněhovými bariérami zdolali v posledním letošním mači Helas céčko a přezimují tak na skvělém druhém fleku!
Jen tak dál.

      Paráda, prostě paráda! Áčko i béčko je nyní na bezvadné vítězné vlně. Páteční večer opět s vysokým gólovým přídělem byl balzámem na předchozí neúspěchy. Byť tentokrát se dvojciferný příděl nekonal. Soupeř nebyl dobrý a po zásluze nafasoval osm kousků. Snad jsme na vítězné vlně. Začaly se proměňovat šance, inkasujeme méně a hned je z toho radost a dobrej pocit. Jen tak dál! V sobotu při pohledu na naše lehkonohé béčkaře jsem si říkal, že ani nepamatuju, kdy béčko na posledy nebodovalo. Vítězná šňůra zajistila přezimování na krásném druhém místě a to i bez ohledu na výsledek posledního jednoho podzimního špílu. Hned je zas veseleji na tom světě. Jo, a ten Topas to byl super nápad :).

      Jak řekli, tak udělali. Už byl taky nejvyšší čas! Po dvou prohrách, kdy nám nestačilo ani dvoubrankové vedení a s „batohem“ letošního sestupu v zádech, však už ve 4. kole divize nic jiného nezbývalo. Motivace na Motivaci tak byla veliká. Bylo třeba zlepšit bránění všech řad a především více střílet s proměňováním co nejvíce šancí. Vše bylo v sobotu splněno do puntíku. Zápas začal se zpožděním, ale brzo se děly věci. Začal to Gogo, dvakrát se parádně trefil k tyčím a už to jelo. 4:0, 6:0, 8:0 a na začátku druhé půle i 10:0! Motivace brzy ztratila Motivaci. Nevěděli chvílemi, kde jim na estéžáckém tobogánu hlava stojí. I přes zbytečné zkorigování výsledku v závěru si hoši zaslouží absolutorium. Já se naším futsalem tentokrát opravdu skvěle bavil! Ráno potěšilo v zimě a větru ziskem aspoň tří bodů béčko, které se pro kolizi špílů muselo, až na Břízku obejít bez tradičních plejerů.

      Co se děje? To snad chceme klesnout po sestupu ještě hlouběji? Pevně jsem věřil, že něco podobného není možné. Spíš lépe říci, že by mi to ani na mysl nevytanulo! Ale teď po dvou zbytečných nesmyslných prohrách ve špílech, kdy jsme vždy vedli 2:0… nevím, nevím.
Pohled na tabulku po 3. kole je tristní! Helas do druhé půle nastoupil značně posílen, vím, ale i tak jsme vedli 2:0 a vítězství mělo být naše. Ty chyby v obraně musí přestat. Chce to více koncentrace při bránění od všech na place. Takže udělat tlustou čáru a získat novou motivaci na sobotní Motivaci! O víkendu mne cestou do Prahy na mezinárodní „odborářský“ špíl potěšila v autě aspoň zpráva od Šimy, že béčko, ač to zprvu vypadalo málem na kontumaci, udělalo šest bodů s celkovým skore 15:1. To je řeč!

      Říká se, že je jedno jaký zážitek je, ale hlavně musí být silný. Takové dva silné zážitky mi v minulém týdnu připravilo naše Áčko. První silný byl v pondělí a byl to ten hezčí. Přípravný zápas v Bohunicích s Tangem byl doslova úžasný. Musím říci, že takto dobře jsem nás už dlouho neviděl hrát. Druhá půle byla smrští se šesti góly a nejen Tango nevědělo, kde reprezentantům hlava stojí. Nasazení, střelba, fantastické akce. Zasloužené vítězství nad ambiciozním soupeřem 7:4! Opravdu jsem se dobře pobavil, byť zprvu jsem brblal, že jsem tímto špílem přišel o trénink. Po tomto zážitku mi však vrtal červíček, jak to bude v pátek v divizi ve Vyškově… A přišel druhý zážitek, opět velmi silný. Ovšem ten špatný a to tak, že hodně. Jakoby neplatilo těžce na cvičišti, lehce na bojišti. S nekvalitním soupeřem jsme sice vyhráli půlku 2:0, ale místo, abychom je po zásluze dorazili, tak jsme nakonec prohráli 2:4… Hrozné, opravdu hrozné. Soupeři na 4 góly a zvrat stačilo 6 šancí a my nedáme gól ani z dvaceti příležitostí. Znovu velmi silný zážitek. Šimu tak naštval, že po špíle nemohl ani mluvit… Paralelu s tímto Áčkovým „dnem a nocí“ vidím i u posledního kola Béčka, které nejdříve první mač zcela zaslouženě a nahladko prohrálo bez chuti a zápachu 0:4, aby hned v dalším špíle po nadšeném výkonu vyhrálo 5:0! Přičemž jsme stihli jako kuriozitu v bráně během dvou špílů protočit 3 góloše.

      Vztahy mezi lidmi, přátelství a pocit sounáležitosti jsou opravdu alchimie. Je třeba množství rozličných ingrediencí k vytvoření toho správného přediva a pojiva. Chce to i hodně štěstí a bez náhod se také málokdy obejdete. Jsem vážně vděčen, že v prostoru, kde žiju je velká tradice a potřeba sdružování a spolčování lidí. Potřeba se odlišit, ale i zároveň někam patřit. Patřit k nějakému kmeni, třeba klubu bláznů do futsalu. Vrátím-li se k alchimii, té se v našem „kmeni“ bez mála již celé čtvrtstoletí vskutku daří. Základním pojivem je primárně futsal, ale bez těch potřebných chemických reakcí osobních vzájemných sympatií a empatií by to bezesporu nefungovalo tak skvěle a dlouho. Pamatuju za to dlouhé čtvrtstoletí mnoho pocitů, radostných a smutných, velkých a malých, tmavých a růžových či nízkých a povznášejících. Dohromady to však vydá na fantastickou mozaiku uspokojujících pocitů, jež mne naplňují úžasným klidem a vědomím si skvělé sounáležitosti s podobně smýšlejícími lidmi. S těmi na něž se lze vždy spolehnout, zasmát se, pobavit se, dozvědět se něco nového…každý ať dosadí to svoje. Vše vcelku tvoří ten jedinečný, náš estéžácký duch. Parádní sobotní akce dala rychle zapomenout na smutný futsalový pátek. Cítil jsem tu alchimii, přediva a pojiva. Měl radost, v duši oblažující pocit a vděk za to, že jsem té historie součástí. A to je na tom všem TO hlavní. Výsledky, tabulky a umístění nechme sportovním oddílům. Ten pocit a duch je k nezaplacení!

      Domácí utkání 17. kola s favorizovaným Arsenalem nám mohlo odpovědět hned několik otázek. Zda si zachováme nějakou teoretickou naději do dalších bojů, posuneme se v tabulce, získáme motivaci a chuť do zbývajících duelů či podlehneme soupeři i zmaru. Tým je však i přes tíhu dosavadních výsledků stále optimistický a dobře naladěný. Není divu, když konečně mohl nastoupit téměř v plné síle a v letos luxusním počtu 8 hráčů v poli. Bojovnost tak tým zdobila hned zkraje zápasu s velmi kvalitním východočeským sokem. Po našem aktivním začátku s několika nevyužitými šancemi se ukázala síla Arsenalu, jenž se ujal vedení povedenou akcí. Zbraně jsme nesložili a po urputném průniku kapitána po levé straně vyrovnal Filda. Do konce poločasu mají hosté opticky jakoby více ze hry, avšak naše šance jsou nebezpečnější. Jako tradičně však pohříchu zůstávají neproměněny. Naštěstí poločas pro nás končí vítězně neboť Arsenal si vsítil vlastní branku. Hosté po skvělém vstupu do bojů po změně stran bohužel z přímáku vyrovnávají a zdálo by se, že to Tomson položí, ale opak je pravdou. Dře se dál. S nemocí bojující Dušík nádherně v pádu zvyšuje na veledůležitých 3 : 2 a následný náš rychlý gól předznamenává věci příští. Soupeř se pouští do předčasné přesilovky, je nebezpečný v kombinaci, ale do kolen jej posílá Radim skvělým výkopem přes v celé hřiště do opuštěné brány. Závěrečná děkovačka našich hráčů před spokojenými diváky je tak nejen dlouho očekávaná, ale především zcela zasloužená.

      Souboj dvou posledních týmů letošní tabulky začal naším neskutečným více než pětiminutovým náporem, kdy Chrlice nevěděli kde jim hlava stojí. Chybou lávky však bylo, že jsme nápor neproměnili ve vedení. A tak v čase 5:30 z ničeho nic inkasujeme a rázem je naše hra zase ve starých kolejích. S tím se nechtěl smířit Gogo, hrající poprvé po dlouhé úrazové pauze, jenž ostatní burcoval a také povedenou střelou vyrovnal. Bohužel do půlky jsme ze starých kolejí nevybředli a poločasový rezultát 1 : 3 nesvědčil zrovna o optimistickém dalším výhledu. Tým ovšem po pauze do toho vletěl jako vyměněný. Začal úvodním tlakem, jenž přetavil v rychlé vyrovnání. Tlak permanentně pokračoval až do samého, tentokrát vítězného, závěru! Malá vlaštovka naděje, ale důležitá! Chlapi mákli a po zásluze výsledek otočili. Jen tak dál, zajíci se vždy počítají až po honu. Rozhodně je třeba bodíků nasbírat ve zbývajících mačích co možná nejvíce a umístit se, i pro případné věci přístí, v tabulce co nejvíše!

      Nový rok, nový vítr. Dalo by se říci a ten nám přinesl podstatné (radostné) změny do kádru. Především se z Bulgarie vrátil Radek Bříza a taky se na ligovém špíle poprvé zjevil Drahoš. Břízova neúčast na podzim byla znát a stejně tak nyní byla citelně znát jeho účast. Ještě, že tak! S velmi kvalitním týmem z 2. fleku tabulky hodonínskými Buldoky hráči navázali na své perfektní poslední domácí vystoupení se Slavičínem. Výkonem jej dokonce předčili, bohužel však s nešťastným koncem v podobě již letošní páté prohry o gól… Není však třeba rozhodně zoufat, výkon to byl parádní s velkou bojovností a chutí po úspěchu. Nadějné je zlepšení formy některých, jimž ne zrovna vyšel podzim. V záloze navíc zůstávají zranění Radynek a Filda a myslím, že se již blíží i velký Gogův návrat!

      Tak nám skončila podzimní sezóna i pro Áčko s jedním předehraným špílem z jara. Po dvanácti kolech šest bodů. Není to moc, to věru ne. Po zásluze je to poslední flek v tabulce.
V Třinci jsme se zprvu drželi na dobré vlně. Stačilo za stavu nula nula proměnit samostatný nájezd Bjeldy a vedli jsme. Ale nutno přiznat, že na vítězství jeden gól nestačí. Vzhledem k počtu náhradníků je výsledek ještě lichotivý. Jen na malou chvilku svitla naděje na lepší, po snížení na 1:3 Fildou. Ale zahozená tutovka Liborem zvrat nedokonala.
Ale není třeba hlavy nijak věsit dolů. S takto oslabeným kádrem jsme sehráli více vyrovnaných utkání než těch, ve kterých nás soupeř přejel. Čtyřikrát jsme prohráli o jediný gól a dvakrát to bylo v samém závěru, doslova pár vteřin před koncem. Takže po novém roce to bude mnohem lepší. Soupeři, těšte se!!

      Konečně! Toto je jednoznačně slovo pátečního večera. Konečně jsme proměnili šance, konečně jsme měli štěstí, konečně dovedli do vítězného konce mač, kdy jsme byli lepší a zejména jsme konečně vyhráli doma! Nejvyšší čas neb špíl proti Jerevanu byl odehrán v rámci posledního podzimního kola. Muselo to přijít. Nálada v týmu byla, i přes šňůru proher a neutěšenost posledních výkonů, stále velmi dobrá. I tento pátek tomu tak bylo, hráči byli velmi odhodlaní a hned úvodní vteřiny naznačily, že dnes by to mohlo vyjít. Do času 2.20 soupeř nebyl na naší půlce a teprve kolem 7. minuty se začínal vzpamatovávat z našeho dlouhého úvodního náporu. Byť jsme dvakrát vedli, poločas ještě 2 : 2. Oboustranně živý zápas pokračoval i po pauze, chvílemi to bylo nahoru dolů a šance stíhala šanci. Dvěma rychlými góly na 4 : 2 jsme položili základ naší první letošní domácí výhry. Každý z hráčů neskutečně obětavě dřel. S vůlí přišla i větší kvalita a zasloužená porce štěstí. Klobouk dolů před pátečním výkonem a doufám, že jsme konečně chytili vítěznou vlnu!

      3:8 .....

      Již dlouho nebyla v kabině před špílem tak dobrá nálada, jako před tímto kolem doma s Tangem. Zda šlo více o fakt natěšenou náladu na skvělého soupeře v derby, či již o trošku zoufalou reakci na současnou naši situaci, okořeněnou ještě aktuálním úbytkem 2 dalších (nemocných) hráčů a Dřinkovo zapomenutí kopaček, těžko přesně říci… Tango má skvělou fazonu a vyhřívá se v čele tabulky na dostřel postupu do 1. ligy, (podobně jsme na tom loni byli v tuto dobu i my, že!), a válcuje téměř všechny soupeře. Hostující favorit potvrdil předpoklady a hned zkraje se ujal vedení a stále tlačil. Ovšem první půle zas až tak nenasvědčovala tomu, že hraje aspirant postupu s posledním. Brzo jsme vyrovnali veteránem Šimkem a v první půli měli i více šancí, byť do šaten se šlo za stavu 1 : 2. Druhá půle byla zcela nad síly našeho torza, proto výsledek pouze o tři góly ve prospěch Tanga je spíše překvapivý. Tým bojoval, ale jednou tolik hráčů soupeře bylo jednoznačně nad jeho současné síly. Tato prohra nás rozhodně mrzet nemusí. Mrzí spíše hloupé prohry o gól v posledních vteřinách a body ztracené se sousedy z tabulky… Dobrá nálada nás neopustila ani v hospodě a tak to má být! Hlavně, že se máme rádi!

      Pokud jsem v minulém „slovu“ užil příměr o pádu na dno, k jeho naplnění dochází zcela a úplně až nyní. A to nejen definitivním pádem na skutečně samé dno tabulky, ale, a to především, způsobem, kterým jsme zejména v první půli odehráli zápas s Kalábkama. V úvodu sezony bylo aspoň nadšení, hra byla dobrá, neproměňovaly se jen šance. Ale nyní, na mužstvu je deka…, šancí pomálu, někteří jen ztěžka a stále marně hledají svoji loňskou formu. Během zápasu přitom proběhla jiskérka obratu, kdy jsme konečně, po 15 příšerných minutách první půlky, otočili výsledek z 0 : 2 na 3 : 2, avšak nakonec zase nic, jen další prohra o gól! Škoda, za ten obrat a výkon ke konci půlky a ve druhém poločase, by si tým určitě nejméně bod zasloužil. Čeká nás do poloviny soutěže pěkně těžká série, chytíme se nyní?

      Po utkání posledního s předposledním jsme klesli na dno. Pozitivem je, že se máme teď aspoň od čeho odrazit! Hlouběji již klesnout nejde. Slabší soupeř letos patně nepřijede a horší to asi již být nemůže. Tak snad už půjdeme jen nahoru. Však je nejvyšší čas… Nebo ta divize opravdu volá? Kouzlo změny gólmana nám nepomohlo, posila Drahoš v pátky nemá čas, takže co ještě zkusit? Kdy to letí Břízovi ze Sofie? Nejlepší by bylo, začít víc bojovat. Větší snahu hráči tento týden vyvinuli v podstatě v bezvýznamném poháru s prvotřídní St. Dianou… Jakoby nám ani nedošlo, že je to existenční mač o 6 bodů. Co naplat, zas se prohrálo gólem dvacet vteřin před koncem. Bude to lepší? Musí! Nebo si jako dárek ke čtvrtstoletí klubu, (ano 18. 5. 2007 již bude klub existovat 25 let!), naložíme historicky první sestup? To snad ne, to přeci nedopustíme! Podzim se musí rozumně dokončit, urvat nějaké body a na jaře pořádně „zakleknout do bloků“. Doufejme, že nám radost udělá o nastávajícím víkendu alespoň béčko v posledních podzimních utkáních, byť po dnešku je otázka v jakém počtu a kondici se k nim béčko sleze.

      Výsledková mizérie áčka v pátek pokračovala a tak výhra z Chrlic zůstala zatím osamělou vlaštovkou na níž nebylo bohužel navázáno. Nelze se divit. Dva lidi na lavičce je na tuto ligu skutečně málo. Tomson onemocněl a poté, co konečně a laskavě, po více jak měsícu se konečně uráčil svaz poslat Drahošovu registračku, tak tento se zranil… Holt, dyž se daří, tak se daří! Nešť, i tak se bojovalo a s Havířovem, jenž je již jen stínem dříve silného mužstva, se mělo vyhrát, nebo aspoň tedy remizovat. Určitě ne, si nechat dát 7 vteřin před koncem po chybě při bránění gól…! Apropos evrgrýnem posledních špílů byla nízká produktivita a neproměňování šancí, nyní se úspěšnost střelby zlepšila, ale přišel jiný problém : chyby v obraně a rozehrávce. Vše plyne z nízkého počtu lidí na střídačce, zejména obrana je velmi přetížena a pak nestíhá. Jsem přesvědčen o tom, že jakmile bude o 2 – 3 hráče připravených do zápasu více, výsledky zákonitě přijdou. Stále je soutěž ještě na začátku. Stejný problém, jako spojité nádoby, trápí samozřejmě i béčko a tak není divu že v sobotu zrána, doslova pár hodin po áčku, nastoupilo k béčkovým špílům z celkem pěti hráčů tři, co hráli večer za áčko! Ano správně, béčko hrálo oba špíly bez střídání a skvěle. Udělali v pěti 4 body za výhru 4 : 0 a remízu 2 : 2 s lídrem soutěže. Čest a sláva jim!

      Béčko i áčko hrálo tuto sobotu ve stejný den. Tím bylo dané, že plejeři áčka se budou šetřit na večerní druholigový špíl. Nastoupit tedy za béčko musel každý, kdo si alespoň trochu ještě pamatoval, jak se kope do balónu. Ke svému prvnímu utkání po delší až hodně dlouhé době tak museli hned tři hráči. Přemluvit se nechali Biba s Jeňou a také Bjelda. Naopak zklamal Bany. Nesehraná sestava tak proti nejslabšímu soupeři za posledních několik let - Sekáčům inkasovala hlavně díky svým vlastním chybám. Gólovou přestřelku jsme zakončili vítěznou brankou vstřelenou v poslední vteřině utkání. Šťastné, ale zasloužené vítězství. Druhý mač jsme odehráli proti mnohem silnějšímu celku, který se lehce ujal vedení 2:0. Ale pak se již proti naší zlepšené obraně neprosazoval. Vedení je ukolébalo a ve druhé půli přišel náš trest. Otočili jsme skóre a ujali se vedení 4:3, které jsme po jejich power-play zvýšili střelami z dálky do opuštěné kasy na 6:3. Ingostav ještě stačil snížit pár vteřin před koncem z penalty, ale na víc nestačil. Konečně po delší době získalo béčko plný počet bodů.
      Do Křenovic, kde hraje svá domácí utkání SportBar Chrlice, jsme odjeli bez golmana Radima. A tak musel oprášit rukavice Šíma. Chrlice nastoupili takřka se třemi čtverkami, ale na zodpovědnou hru našich sedmi hráčů to nestačilo. Nejprve párkrát zahrozili domácí, ale gól jsme dali my a do půle vedli 1:0. Ve druhé půli se podařilo domácím vyrovnat, ale díky dneska velmi dobře střelecky disponovanému Fildovi jsme brzy zase vedli. Obětavostí všech hráčů jsme první vítězství nakonec udrželi až do závěrečného hvizdu. A tak jsme po nejslabším výkonu, co se týká předvedené útočné hry, získali konečně první body do ligové tabulky.

      Ligový kolotoč po pauze opět zahájilo v pátečním večeru áčko. Již třetí kolo a bohužel nic novýho. Hra se celkem daří, i když tentkrát více bez chuti a zápachu a výsledek opět na levačku. Není se čemu divit, stále hrajeme oproti loňské skvělé sezoně s - 5 hráči. Čekali jsme to a je to bohužel tady. Výsledky zatím nepotěšily, ale zajíci se v každým případku počítaj až po honu! Žádnou paniku. Přesto, že hra a výsledek nám moc krev nerozproudily, adrenalin do žil nám tentokrát přece jen něco vlilo. Byli to rozhodčí tohoto duelu s opravdu šíleným představením. My hráli blbě a prohru si zavinili sami, ale co říci poté o výkonu, co podali v pátek pánové v černém? Neskutečné chyby na obou stranách, naprostá tolerance hraní rukama hostů, gól vsítěný rukou soupeře, nepotrestání několika zjevných faulů především na našeho kapitána atakdále atakpodobně... Ve výčtu těch záporností by bylo lze pokračovat velmi dlouho. Svaz na slabou úroveň sudích upozorňujeme nejméně 5 let a neděje se nic. Jen kecy a snad za opravdu dobré a škoda, že něco takového nemáme, lze považovat v souvislosti s tímto, doporučení svazu natáčet utkání na video a to přikládat poté k protestu. Myslím, že rozhodčí se u vědomí toho, že jsou natáčeni budou i více snažit. Ale dost adrenalinu, rozčilování škodí zdraví. Jen si myslím, že klub co zde 25 let tvoří historii futsalu si takovéto zacházení vskutku nezaslouží!
      Jakoby neúspěšná a naštvaná vlna se po pár hodinách přenesla na béčko v poledních sobotních mačích. Chuť jsme si rozhodně nespravili. Špatná hra s minimem pohybu a s mnoha pokaženými nahrávkami nás dovedla pouze k jednomu hubenému bodu. Remízu v prvním mači jsme ztratili v poslední vteřině, abychom tento ztracený bod celkem laufově získali v druhém mači, kdy jsme k vyrovnání dvougólové ztráty došli v době, kdy již v úspěch věřil málokdo. V každém případě náš dvacátýpátý ročník klubového trvání jede dál a věřím, že zas bude líp!

      Dalšího áčkového druholigového mače jsem se jako očitý svědek nezúčastnil, ale druhý den na Béčku jsem byl hochy podrobně zpraven. Páteční mač Áčka v Hodoníně nejlépe vystihla sms vedócího Šimy prezidentovi : „Prohra 2 : 6 (1 : 4), na šance sme, ale vyhráli 8 : 3 a to počítám jen ty vyložené (sám před gólmanem)…“. Jinými slovy marasmus neproměňování šancí A i B z prvních letošních kol dále pokračuje… Hra není nejhorší, šance si vypracujeme, ale ta koncovka se prostě nedaří (Břízo, vrať se z toho BG co nejdříve :)...
      Úvodní 4 kola sezony nevyšly ani našemu Béčku a tak 5. a 6. kolo bylo příležitostí k výsledkové rehabilitaci. A konečně to vyšlo! Však jsme všichni po tom toužili a do toho také s tím šli. A jak řekli, tak udělali. Rezultátem byly dvě vysoké výhry, i když hra ještě zcela perfektní vždy nebyla. S chutí jsme si ale zastříleli a dobře zahráli (i ty Jirko Dřinko??). Perfektní naše sobotní sportovní odpoledne bylo orámováno nejen dobrým pocitem z výsledků, ale i perfektním teplým a slunečním počasím, na něž budeme v listopadu rádi vzpomínat.

      Začala nám sezona, jež je sledována s respektem, obavami a očekáváním. Vstupujeme do ní oproti loňské veleúspěšné, kterou si všichni skvěle užili, s mínus 4 hráči a žádnou posilou. Jistě, nejen já jsem žádostiv toho, jak to nakonec letos dopadne. A jako by toho nebylo málo, na úvod nás čekal z 1. ligy sestoupivší Třinec. Nastoupilo vše co má ruce a nohy a začátek byl perfektní, jen škoda, že jsme se neujali vedení z několika loženek. Do 11. jsme jasně lepší a soupeřově slabé hře moc nerozumíme. Pak však se ve vápně otočí jeden z hráčů a z první šance soupeř vede. Slabá chvilka však nekončí a vzápětí se při obranné fázi zapomene Tomson a z ničeho nic tečem 0 : 2. Do půlky se vzpamatujeme a Helstrém aspoň snižuje. Druhá půle je celá stejná, my bušíme a oni čekaj na brejky. Když už je minimálně vyrovnání na spadnutí, inkasujeme po nevinné akci a je to špatné. Následná hra bez gólmama vede jen ke čtvrtému gólu soupeře. Snižujeme až v závěru Liborem z 10 m kopu. Prohráváme tak zápas který, pokud by jsme proměnili naše jasné šance, se nemohl prohrát. Je to tak, sezona jede dál a rozhodně nebude jednoduchá, ale předvedená hra jasně ukázal, že nemusí být až tak zle. Jen dávat ty góly....

      Ježto v našem klubu jsou týmy A i B v podstatě spojité nádoby, je jasné, že v sezoně, kdy Áčku chybí 4 hráči a Béčko oproti loňsku hraje ne v neděli, ale již v sobotu, nebude patrně zcela veselo. Minulá sezona, přestože velmi úspěšná, byla absolvována s malým počtem hráčů a i tu letošní zahajujeme ve stejném duchu a s minimem posil z Áčka. Ve 3. a 4.kole se k tomu přidá absence gólmana a tudíž neúspěšný vstup s pouhým jedním bodem ze 4 špílů je nasnadě. V prvních dvou kolech jsme přes velmi slušné výkony „umřeli“ na katastrofické neproměňování šancí, v čemž vynikal především áčkař Helstrém. O jasné body jsme navíc vždy přišli až v samotném závěru. V dalším dvojkole jsme odehráli náš v poslední době bezkonkurenčně nejhorší mač za poslední rok a zaslouženě jsme prohráli vysoko s Flamengem. Druhý zápas je výrazně lepší, ale přesto opět prohra. Nepěkný vstup Béčka do sezony, ještě že pravidelně máme jaro lepší....

      V pátek jsme se vydali do Hodonína, kde nás čekal přímý souboj o druhou příčku tabulky s ambiciózním týmem Bulldogs Ivančice.
       Utkání jsme začali, jak je naším zvykem v posledních kolech, poměrně dobře a vypracovali si šance, ze kterých se nám však podařilo vsítit "pouze" jednu branku a dostat se tak do vedení. Pak však domací futsalisté mohutně povzbuzováni početným publikem převzali iniciativu na hřišti a do poločasu se jim podařilo výsledek obrátit v jejich prospěch. V druhé půli to byli opět domácí, kteří měli na hřišti převahu, kterou přeměnili v další tři branky. Našemu týmu se již podařilo jen zkorigovat výsledek na konečných 3:5.
       Touto porážkou nás Hodonín odsunul na třetí příčku. V posledním kole ligy, které hrajeme tento pátek klasicky v 21:00 v Bohunicích, se utkáme s B týmem Vysokého Mýta. Poslední kolo ještě může slušně s tabulkou zamíchat .....

      Tuto něděli jsme zajížděli do Havlíčkova Brodu k dalšímu utkáná ligy. V úvodu zápasu jsme si vytvořili poměrně mnoho brankových příležitostí, které se nám však nepodařilo proměňovat a o slovo se přihlásilo pořekadlo "nadáš, dostaneš!". Domácí se dostali do dvoubrankového vedení. Na hřišti jsme měli však převahu a dokázali jsme poměrně rychle vyrovnat. Závěr poločasu byl velmi divoký a v poslední minutě padly celkem tři branky, dvě z nich bohužel do naší sítě.
       Druhý poločas jsme zvládli lépe než první a dávali branky pouze my. Nakonec jsme zaslouženě vyhráli 6:4 a ukořistili dalří tři body. Náš výkon opravdu nebyl moc kvalitní, ale domácí futsalisté nám svou ne příliš snaživou hrou zvrátit výsledek ulehčovali.
       Touto výhrou jsme se opět vrátili na druhou příčku tabulky, o kterou soupeříme současně s tými Hlinska a Ivančic. Další kolo hostíme Sokol Přívoz v pátek 24.3. v Bohunicích a všichni fanoušci i fanynky jsou srdečně zváni!

      V Ostravě nás čekalo utkání s vysokoškoláky, kteří okupují již dlouho vedoucí postavení v lize. Případnou výhrou bychom se Ostravanům přiblížili na dostřel dvou bodů.
      Se současnou marodkou týmu jsme však nastoupili pouze v šesti hráčích do pole. V první půli jsme s domácími hráči hráli poměrně vyrovnanou partii. Domácí si i přesto vypracovali pár slibných šancí, ze kterých pramenilo jejich poločasové vedení 2:0. Do druhé půle zápasu jsme nastoupili s tím, že dáme kontaktní branku a zápas zdramatizujeme. Opak byl však pravdou a dvě rychlé branky na počatku druhého poločasu nás srazily na kolena. Na konci utkání se nám přece jen podařilo vstřelit čestný gól, nicméně výsledek 5:1 hovoří za vše.

      Tento pátek nás čekal velice těžký a zároveň důležitý zápas proti dalšímu brněnskému týmu - Tangu Brno. Hosté v předchozím kole nečekaně porazili vedoucí Ostravu a proto jsme měli značný respekt. Ten se však naštěstí nepromítnul do utkání. Právě naopak jsme si na začátku utkání vytvořili takovou převahu, že již ve čtvrté minutě utkání jsme vedli 3:0. Hosté se v druhé polovině prvního poločasu dostali z našeho tlaku, ale ke zkorigování výsledku jsme je nepustili. V druhé půli nás však hosté jasně přehráli a branku po brance dotahovali naše vedení. Za stavu 3:3 však hosté po šesté faulovali a z nařízeného desetimetrového kopu jsme strhli vedení opět na naši stranu. V záverečných dvou minutách se Tango ještě pokusili o powerplay, ale výsledkem bylo zvýšení našeho vedení na konečných 5:3.
      Hosté podali velmi dobrý výkon a proto jsou tři body z tohoto utkáné velice cenné a důležité. Vedoucí celek VŠB opět prohrál, takže na prví místo v tabulce již ztrácíme pouze 5 bodů!
      V příštím kole zavítáme právě na půdu ostravského VŠB, kde budeme bojovat o velmi důležité body.

      V dalším kole ligy jsme zavítali do Hradce nad Moravicí, kde nás hostil poslední celek tabulky, Ferram Opava. Již od počátku utkání bylo jasné, kdo je na hřišti favoritem. Hosty jsme nepouštěli do žádných vetších příležitostí a naopak na naší straně postupně naskakovaly vstřelené branky. V druhé půli jsmě mírně polevili a po našich vlastních chybách se soupeři podařilo zkorigovat výsledek utkání na konečných 9:3 v náš prospěch.
      Jelikož tým Bulldogs Ivančice, se kterým se přetahujeme o druhé místo prohrál, opět jsme v tabulce poskočili za vedoucí celek VŠB Ostrava. V příštím utkání se v Bohunicích střetneme s daším brněnským celkem - Tango Brno, který v minulém kole senzačně porazil vysokoškoláky z Ostravy.

      Druhá polovina sezóny je už v plném proudu a náš tým má za sebou již čtyři utkání. Paradoxně jsme všech šest bodů, které jsme z těchto utkání získali, přivezli ze soupeřových hřišť. Naopak doma se nám dvakrát nepodařilo získat ani bod a i proto jsme se propadli v tabulce na třetí místo.
      V současné době náš kádr sužuje zranění dvou hráčů, se kterými tak v nejbližších zápasech nemůžeme počítat. Příští kolo zavítáme do Opavy, kde nás hostí tamní Ferram. Opava je v aktuální tabulce na posledním místě, takže doufejme ve tři body.

      V pátek večer jsme zamířili směr Vysoké Mýto, kde jsme se měli utkat s domácím týmem o udržení druhé příčky v tabulce. Začátek zápasu byl opatrný z obou stran a dlouhou dobu se hrálo bez branek. Ke konci poločasu se však přece jen hra trochu otevřela a každý tým vsítil po jedné brance. Začátkem druhé půle nas domácí zatlačili do obrany a svou snahu korunovali gólem na 2:1. Závěr zápasu však patřil nám a dvěma rychlými góly v patnácté minutě jsme výsledek zvrátili na svou stranu. Domácí se pak pokusili o powerplay, která jim však nevyšla a náš tým z toho vytěžil uklidnující branku na 4:2.
       Ve středu definitivně zakončíme futsalovou sezónu roku 2005, kdy se utkáme v semifinálovém zápase poháru ČMFS s favorizovaným Helasem Brno, který je v současné době na čtvrtém místě 1.UMBRO ligy. Zápas se uskuteční v 19:30 v hale Vodová.

      Včera jsme se v Bohunicích utkali se třetím týmem tabulky - Bulldogs Ivančice. Hosté přijeli s nabitou sestavou i s početným publikem. Na začátku zápasu jsme byli jasně lepším týmem a hosty jsem přehrávali. Naše poločasové vedení 3:1 bylo zcela zasloužené. Když jsme v druhém poločase zvýšili náš náskok už na rozdíl tří branek, zdálo se že je rozhodnuto. Ale opak byl pravdou. Hosté "ucítili" příležitost po vstřelení dvou rychlých gólů, na které jsme ještě stačili odpovědět, avšak v závěru utkání jsme dvakrát nešťastně inkasovali a vlastními chybami jsme se připravili o tři body a tím i možnosti poodskočit v tabulce.
       Příští týden se hraje poslední kolo ligy, ve kterém zavítáme do Vysokého Mýta a poperem se o udržení, zatím dost nečekaného, druhého místa.

      Byly odehrány další dvě kola ligy a začal se hrát pohár. Jak sem již předeslal v úvodu, zatím se nám daří. V lize jsme získali plný počet bodů a pohárovými zápasy procházíme bez většího zaváhání.
      První zápas v poháru jsme narazili na celek Dynamit, který jsme porazili 6:1 a ve čtvrtfinále se nám podařilo zdolat tým SK Líšeň podobným výsledkem. Nyní nás v pohárovém "pavouku" čeká Helas Brno, který hraje 1. UMBRO ligu. Termín utkání ještě není znám.
      V osmém a devátém kole ligy jsme nejdříve hostili Havlíčkův Brod a dále jsme zavítali do Ostravy, kde na nás byl připravený Sokol Přívoz. Po debaklu z minulého kola s VŠB Ostrava si naší hráči spravili chuť a rozstříleli Havlíčkův Brod vysoko 11:3. Utkání s Přívozem již tak jednoznačné nebylo a ještě na začátku dvacáté minuty druhého poločasu jsme prohrávali 3:2. Dvěma rychlými góly v samotném závěru se nám však podařilo výsledek otočit na naši stranu a z Ostravy přivést cenné tři body.
      Příští kolo, v pátek 9.12. ve 21:00, náš celek hostí tým Bulldogs Ivančice, který je v současné době na třetím místě, se stejným počtem bodů jako náš manšaft a budeme tedy sledovat přímý boj o druhou příčku v tabulce. Všichni jsou srdečně zváni!

      Po čtrnácti dnech odehrál náš "A" tým další dva zápasy, které však nedopadly vůbec dobře.
      První zápas jsme hráli s Tangem Brno, posledním týmem tabulky. Tango hrálo skoro celý zápas velice obranně na své půlce a vyráželo ke smrtícím breakům, které se nám staly osudné. Balón jsme měli na kopačkách především my, ale góly dávalo Tango. Nodokázali jsme soupeřovu obranu dostatečně rozebrat a vytvořit si tak gólové šance. Výsledek 1:5 byl po naší předvedené hře velice krutý.
      V sedmém kole ligy nás čekal velice kvalitní soupeř - VŠB Ostrava. V úvodu zápasu se zranil Tomáš Sítař a hosté hned z první nabídnuté šance vsítili branku. Vysokoškoláci z Ostravy byli ve všech směrech lepším týmem a přehrávali nás celý zápas. Výsledek 1:9 hovoří za vše.

      Náš "A" tým ma za sebou další dvě kola z druhé nejvýšší futsalové ligy. V minulém kole jsme zavítali na Vysočinu, k nováčkovi soutěže, do Hlinska. Hrálo se ve velmi malé hale, na kterou jsme si museli rychle zvykat. První půle nám vyšla poměrně dobře a domácí vždy pouze dotahovali naše vedení. Asi v polovině druhé půle rozhodší pískli dost spornou penaltu a hosté rázem vedli o jednu branku. V závěru se nám však také podařilo "vykoledovat" si faul v pokutovém území a Libor z penalty upravil na konečných 5:5.
      Toto kolo, jsme u nás hostili kádr z Opavy. Již z úvodních deseti minut předvedené hry se dalo vytušit kdo bude v zápase favoritem. Poměrně rychle jsme se ujali vedení, které se neustále navyšovalo a bylo přerušeno až poločasovým hvizdem za stavu 5:1. Druhou půli jsme začli poněkud "vlažněji" a soupeři se podařilo korigovat výsledek z druhé nařízené penalty na 6:2. Závěr však patřil opět našemu mužstvu a za stavu 9:2 se Tomáš začal bát o "motivační rundu", kterou slíbil za desátý gól. I přes naši veškerou snahu a z ní plynoucí vyložených šancí se nám nepodařilo další branku vsitit.
      Závěrem jedna velmi "čestvě narozená" aktualita - našemu ustaranému prezidentovi klubu Růžovi, se (konečně :) narodil očekávaný potomek Matěj!!! Gratulujeme a přejeme do života hlavne hodně zdraví.

      Tuto sobotu jsme zavítali do Hradce nad Moravicí, kde se na nás chystali Medvědi z Malých Hoštic.
Po opatrném začátku se ujali domácí vedení. To však bylo z jejich strany na dlouho dobu vše. Začali jsme kombinovat my a výsledkem bylo naše poločasové vedení 2:1. V druhé půli domácí více otevřeli hru a my jsme toho dokázali využít. Když je Šíma ještě psychicky deptal svými bravurními zákroky, nebylo za nedloho o našich dalších třech bodech pochyb :)
Doufejme, že se nám nadále bude dařit a příští kolo s Chrlicemi vyhrajeme opět "klasickým" výsledkem 8:3 ;)

      Po delší době opět aktuální výsledek i s komentářem na našem webu. Příště se již bude prezentovat na těchto stránkách nový správce našich webových stránek. Ale o tom podrobněji příště.
Á tým začal sezónu parádně. V úvodním špílu jsme hostili v domácí bohunické hale v novém hracím dni i čase (pátek 21,00) loňského aspiranta na postup do 1.UMBRO ligy. Soupeř pro začátek nadmíru těžký. Začátek utkání jsme začali mnohem aktivněji. Havířovským trvalo deset minut první půle než zjistili, že nejsou v autě ale na place. Než se probrali, vedli jsme 1:0. Druhých deset minut první půle již měl havířovský favorit mírně navrch. Přesto jsme poločas vyhráli 2:1. Utkání se zlomilo v 32. po vyloučení havířovského hráče po druhé žluté. Z následně nařízeného trestňáku jsme dali gól na 4:2. Skoro šest minut před koncem se hosté pustili odvážně do hry bez brankáře, která jim však absolutně nevyšla. Během tří minut jsme vsítili další čtyři branky a zápas byl rozhodnut. Doufám, že tak nadupaná lavička náhradníků bude po celou sezónu. No alespoň co nejčastěji .... :-)
Béčko po neslaných nemastných výkonech v prvním a druhém dvoukole, kdy jsme získali pouze tři body za jedinou výhru ze čtyř utkání, jsme dokázali navázat na tradiční výsledky v minulé sezóně. Tedy plný počet šesti bodů. A opět tomu dopomohla našlapaná lavička náhradníků. Vždyť deset hráčů do pole nebylo snad v jediném utkání béčka v historii!
Tento skvěle zahraný víkend věnujeme Martinovi.